Diskografie

Musica Sacralis

mss_front01V prvních letech Severáčku (založen 1958) nebylo ani pomyšlení zpívat středověký gregoriánský chorál nebo z něho rozkvetlou vokální polyfonii renesance. A právě to je základ sborového umění a přes velký vliv pozdější instrumentální hudby dodnes v našem zpívání princip dominující. Rozvíjí se tu nejen hudební cítění, ale i pěvecká technika. Celá tato oblast byla ovšem v naprosté většině duchovního – sakrálního rázu, což věděla i totalitní cenzura. Zkrátka, bylo to to, co se „zpívá v kostele“.

Jak se podařilo po pěti letech nastudovat a snad i někde na veřejnosti zazpívat Palestrinovo Pueri Hebraeorum (navíc věc značně obtížnou), nevím. Ale něco se otevřelo, a pak počaly zájezdy do ciziny a úspěšné soutěže, jimiž se mohl režim chlubit, „reprezentovat“. Na nich nebylo možné ignorovat hudbu duchovní, obzvlášť když se často jednalo o povinné soutěžní skladby. Poznali jsme většinu evropských zemí, šíře repertoáru takto pozoruhodně narůstala a s ní i počet jazyků, v nichž se zpívalo.

Postupně se otvíral chrámový prostor s varhanami a s akustikou, tolik pozvedávající poslání této oblasti. Časově – historicky děti i posluchači poznávali evropskou hudbu od jejího začátku (jednohlasé chorály) až po dobu nejsoučasnější. Bylo toho tolik, že nastal problém sestavit toto CD s jeho necelou hodinou. Snad se to podařilo tak, aby jej posluchač přijal k velkému potěšení srdce i ducha.

Aniž to byl původní záměr, začínáme a končíme prosbou o mír, poprvé je to 16. století (A na zemi upokojení) podruhé současný Máchův hymnus (Ať ustane řinčení zbraní). Lounský kancionál patří mezi nejkrásnější zpěvníky z doby, kdy se sborově zpívalo nejen v kostele, ale i v takzvaných literátských bratrstvech – českých nebo latinských. Podobně, ale o století dříve vznikaly zpěvy, které tak šťastně pro sbor upravil Miroslav Raichl a nazval je kantilénami.

O renesanční perle Palestrinově jsme hovořili už zpočátku. Podnítila v nás chuť pokračovat v pěstování polyfonie až do současnosti, a to nejen v hudbě duchovní.

Přichází romantické 19. století Mendelssohnovo Laudate pueri (Chvalte chlapci Pána). Svým trojhlasem navazuje na barokní tradici, zatímco sólová árie Franckova Panis angelicus (Andělský chléb), které sekunduje sbor, je pevně zakotvena melodicky i harmonicky v pozdním romantismu.

S 20.stoletím přichází uvolnění tradičního hudebního myšlení. Děti to přijímají samozřejměji než starší konzervativní generace. Skladba Maurice Duruflé Tota pulchra es (Jsi celá krásná) vychází ze Šalomounových veršů starozákonních a je ovlivněna delikátním francouzským impresionismem, zatímco pozdější Kyrie eleison Holanďana Badingse plně těží z tóninové uvolněnosti a vzrušuje nás disonantním kupením hlasů, které se však vytrácejí do smírného závěru.

Současný brněnský skladatel Petr Řezníček využil všech výrazových i zvukových možností, které se nabízejí spojením dětského sboru s varhanami a napsal své Salve Regina (Zdrávas královno) jako působivou apoteózu matky Boží.

Psát o Iljovi Hurníkovi a Petru Ebenovi je mi radostí nejen proto, že věnovali tak velký podíl ze své činnosti dětské sborové tvorbě, ale i pro jejich vztah k Severáčku. Spolu s Miroslavem Raichlem ze všech českých autorů nejvíce ovlivnili jeho růst, orientovali ho správným směrem v hodnotné hudbě a i osobně se podíleli na jeho koncertech, pomáhali na zkouškách a na soustředěních a svěřovali často našim dětem své skladby k prvnímu provedení, mnohdy s věnováním. Snad i zpětně tato vazba přinášela užitek. Mohli si ověřovat, jak ještě lépe psát pro děti, i když se dětem nikdy nepodbízeli.

Jen dvě drobnější skladby zde dávají nahlédnout do šíře jejich hudby: okouzlující Král David Hurníkův – precizně vyvažující podíl sboru, sóla a klavíru a Ebenovo accapellové De angelis (O andělích) – dokonalý trojhlas, kdy polyfonní vedení je vzorovou ukázkou, jak tvořit hudbu naprosto soudobou, přitom přehlednou, srozumitelnou a snad i líbeznou.

Pašijová minisuita Hosana je nejmladší skladbou na tomto CD, ale její základní tématický materiál existoval již v roce 1967.Tenkrát jsem pro libereckou činohru jako scénickou hudbu zpracoval velké plochy textu anonymní lidové pašijové hry z Podkrkonoší z konce 18. století. Hlavní slovo tu měl Severáček zapojený přímo do jevištního prostoru. Vzpomněli jsme si na to koncem roku 2009, když Silvie Pálková na mne naléhala, abych něčím přispěl do programu na Mezinárodním festivalu velikonoční hudby v Brně na jaře 2010. Nezbylo mi, než vybrat úseky zpívání ilustrující závěrečné tři roky Kristova působení – od prvního kázání až ku slavnému vzkříšení. Ke sboru a sólistům se přidala viola, lesní roh, klavír a něco málo bicích. Pro mne je na tomto experimentu nejcennější krajové nářečí, velmi často naivní, a tím více žasnu nad silnou básnivostí lidového génia.

CD se uzavírá hymnem Otmara Máchy, původně napsaným pro dětský sbor a velký orchestr. I když brzy autor vytvořil verzi s klavírem pro snazší provozování, bylo mi líto, že tu chybí vynikající instrumentace tak vlastní Máchovi. Na dotaz autora, co si tedy představuji, napadly mě varhany a tympány. A autor to opravdu vzal a vy tuto nevšední verzi teď posloucháte. Už dříve zněla na Pražském jaru, i na zájezdech Severáčku po Evropě. Latinské verše jsou ohlasem antické poezie, ale její Komenského český převod silně zdůraznil duchovní vyznění Máchovy osobité hudby.

Hlavní zásluhu na vzniku tohoto CD má Silvie Pálková. Je až neuvěřitelné, v jak krátké době mohla z dlouholetého repertoáru sboru vybrat a usilovným studiem připravit děti k natáčení. (zpívalo se převážně zpaměti). Vybrala si i výborné a zapálené spolupracovníky – instrumentalisty. Jsem rád, že také já jsem mohl přispět, i když jen na dálku radou a zkušeností.

Vánoce se Severáčkem 2

vss2Tradice vánočního zpěvu je stále živá a odolává všelikým dobovým hudebním trendům, jak nám je zprostředkovává veškerá reprodukční technika. Koledy i jiná vánoční muzika jsou nám drahé nejen pro jejich krásu a citovou hloubku, ale ještě víc proto, že nás dávají dohromady alespoň jednou v roce, kdy jim společně nasloucháme a ještě raději společně zpíváme.

Především proto vzniklo toto CD, volně navazující na kompakt „Vánoce se Severáčkem” z roku 2000. Tenkrát jsme vybírali zpěvy vám nejbližší a nám nejznámější, letos už výběr nebyl tak snadný. Ale když jsme to nakonec dali všechno dohromady za pomocí zpěvníků našich i cizích, žasli jsme, kolik ještě vzácného a libého zpívání vám můžeme z nezměrného odkazu hudebních Vánoc stále nabízet.

Ke koledám koledníčků se připojují naše duchovní zpěvy doby barokní, pro českou hudebnost tak rozhodující. Také vás provádíme napříč Evropou od nejsevernějšího Norska po nejjižnější španělskou Andalusii. Ke zpívajícím dětem se přidali ještě větší měrou než dříve vynikající instrumentalisté, abychom všichni společně s maličkým přestihem připravili první dárek k 50. narozeninám Severáčku všem jeho generacím. Od těch stařešinů z osmapadesátého až po ta broučkovská mrňata v blankytné modři krojů, která nás provází už půl století.

CD Hit století – finále

cd_hitNejznámější populární skladby v podání českých interpretů (celkem 15) obsahuje toto CD. Severáček zde zpívá píseň skladatele Jindřicha Brabce, původně součást repertoáru Marty Kubišové „Modlitba pro Martu“.

Elce Pelce kotrmelce

cd_elceRemake úspěšné gramodesky, doplněné o komentáře Marka Ebena. Slova i cvičebník najdete na bookletu.

Milan Uherek dětem

mud4Milan Uherek se vždy bránil tomu, aby byl nazýván hudebním skladatelem, ačkoliv mu jeho profesionální vzdělání dává k tomuto titulu plné právo. Své písně, sbory, úpravy a aranžmá vytvářel vždy jaksi „ve službě“, podle potřeby a požadavku nejčastěji svého Severáčku, ale často i dalších žadatelů z širokého okruhu spřátelených sborů. A přesto, nebo spíše proto, se dnes řadí v repertoáru dětských sborů k autorům nejčastěji uváděným.

Jeho Pyšné koláče patří neodmyslitelně na první koncerty již několikáté generace severáčkovstkých Broučků, v repertoáru Plamínku zase nikdy nesmí chybět „helou, bonžůr“ z Vrabčích písniček, vzniklých jako scénická hudba k půvabné hře bulharského básníka Jordana Radičkova, a tak bychom mohli pokračovat. Často je „objednávka“ spojena i s objevením inspirujícího textu, vtipného a hravého, jako v případě Emanuela Frynty, nebo neotřele poetických veršů vzniklých v rodinném prostředí.

Samostatnou kapitolu tvoří nesčetné množství úprav lidových písní a koled — moravských, podkrkonošských, slovenských, ale i mnoha národů světa tak, jak je pohotově našel a upravil pro koncertování našich sborů v cizině. Charakteristické pro ně, vedle neobyčejného citu pro individuální krásu a styl každé jednotlivé písně, je to, že zúročují důvěrnou znalost pěvecké i sborové praxe a jednoduše řečeno se „dobře zpívají“. Za všechny o tom svědčí tříhlasá polyfonní úprava písně Černé oči, rozšířená tak, že si ji spontánně zpívají společně dětské sbory všude, kde se jich sejde více pohromadě (a dodejme, že občas ani neznají jejího autora). Autorova hluboká poučenost je zřejmá i u skladeb s instrumentálním doprovodem, ať už jde o vytříbenou stylizaci klavírního partu nebo pohotové využití nejrůznějších instrumentalistů, které má sbor k dispozici. Vánoční zpívání, které na tomto kompaktu nenajdete, si můžete poslechnout na CD „Vánoce se Severáčkem“.

Dětské písně a sbory Milana Uherka vznikaly vesměs jakoby mimochodem a přitom se nepozorovaně rozrostly na úctyhodnou řadu titulů. Severáček z nich tentokrát přináší jen malý výběr vesměs těch, které již mnoho let spoluvytvářejí jeho charakteristický repertoár.

Úsměvy Severáčku

smiles3Smích i pláč, radost i smutek, vážné i nevážné, obojího je v životě dětí bohatě a od jednoho pólu ke druhému je u nich velmi blízko. Odráží se to i v jejich zpívání: v programu dětského sboru může zaznít v rychlém sledu za sebou ta či ona nota, vzájemně se nepopírá, naopak, střídání nálad, někdy až překotné, je pro dětský věk tak typické. Posluchače pak okouzluje svou bezprostředností a udivuje šíří výrazového záběru.

A přece: máme-li přiznat, co je nám na dětském zpěvu nejmilejší (možná lépe napsat: co nás při dětském zpěvu nejvíce zaujme), bude to nejspíše úsměv. Nejen ten vnější ve tváři, ale i onen jas, který zalévá každou skladbu, je-li krásně zazpívána – a nemusí to být jen hudba tak říkaje veselá, rozverná. Úsměv prosvítá i z dětské touhy, ze zadumání, ze soucitu.

Název tohoto kompaktu „Úsměvy Severáčku“ není tedy pouhý reklamní slogan. Vystihuje náš záměr: poněkud odlehčenějším výběrem skladeb toto úsměvné potěšení přenést z dětí na posluchače. Pro Severáček je příznačné, že se tak jmenovala už jeho první deska i první televizní pořad. Úsměvy provázejí sbor od prvních krůčků a nás vždy potěší, když si Severáček pamatují či připomínají stovky jeho posluchačů, ať je to odborná porota či nejširší publikum, jako „ten sbor, co se usmívá“.

Vánoce se Severáčkem

vss137 vánočních koled a lidových písní v úpravě Milana Uherka. Obsah CD tvoří 6 cyklů. Jeden cyklus obsahuje koledy různých evropských národů, ostatní pocházejí z Čech a Moravy, zvláště z krajů, které jsou historickou pokladnicí původní lidové hudby – Podkrkonoší a Lašsko.

Úpravy koled na tomto CD přicházely na svět v průběhu více než třiceti let a všechny byly psány pro děti Severáčku nebo Šumperského dětského sboru, a to spíše pro děti mladší i nejmladší. Chtěl jsem tak vyhovět neodbytné každodenní poptávce času vánočního (někdy to byla přímo konkrétní objednávka), čili vznikala hudba tak zvaná „užitá“. To se pak odrazilo i v instrumentální složce, neboť jejími interprety byly velmi často děti samy. Přes tuto záměrnou dostupnost a snad někdy i naivitu věřím, že právě tyto vlastnosti jsou lidovým zpěvům Vánoc bližší než umné kompoziční zpracování, byť sebekrásnější. Je tu hodně koled z Podkrkonoší – vždyť tam je od nás nejblíže. Uslyšíte také zpěvy z Lašska, z rodného kraje zakladatelky Severáčku Jiřiny Uherkové, pro níž byl tento cyklus napsán. V Evropských koledách se rozbíháme do světa, abychom se dověděli, jak se tam zpěvem slaví Vánoce. A v závěrečné suitě „Koledujte s námi“ jsem myslel především na ty z vás, kteří koledy nejen rádi posloucháte, ale také si je rádi zazpíváte. Určitě se v těch svých oblíbených k našim dětem přidáte.

40. výročí vzniku Severáčku

cd51aToto CD bylo vydáno k příležitosti 40. výročí Severáčku. Obsahuje výběr nahrávek z celé doby činnosti Severáčku, z let 1965 až 1998. Nové skladby jsou již pod taktovkou Petra Pálky.

Severáček zpívá v Holandsku

cd41aCD vydané v Holandsku obsahuje mj. i dvě skladby Severáčku ( „Dimmi che vaga sei“ od Josefa Myslivečka a „Pastorela iucunda“ Jiřího Ignáce Linka) s doprovodem nizozemského komorního orchestru „Atheneum“. Dirigent orchestru, Qui van Woerdekom zde zapůjčil taktovku Milanu Uherkovi.

Janáček – MC

mc1Magnetofonová kazeta obsahuje 50 skladeb Leoše Janáčka, lidových písní, dětských popěvků a ukolébavek z prostředí Lašska – Janáčkova rodiště. V tomto kraji se rovněž narodila a prožila dětství Jiřina Uherková.

Severáček 1990 – 1991

cd61Nahrávky z let 1990 – 1991 natočené ve studiích Čs. rozhlasu  Praze byly vydány na CD v někdejší ČSFR. Na tomto CD najdete kromě skladeb W.A.Mozarta a L. van Beethovena řadu lidových písní a koled  Miroslava Raichla a Milana Uherka.

Deska k 25. výročí vzniku Severáčku

deska2Při příležitosti 25 let činnosti Severáčku vydal další desku (Panton 8112 0416). Obsahovala převzaté snímky nahrávek Čs. rozhlasu a to jak skladby z počátků Severáčku, tak i novinky.

Elce, pelce, kotrmelce

elce3V roce 1985 Severáček prokázal svoji profesionální úroveň při nahrávání cyklu Petra Ebena „Elce pelce kotrmelce“. Ke gramofonové desce tehdy vyšel zpěvník, kniha říkadel a obrázků a cvičebník pro hudební výchovu nejmenších dětí s texty Václava Fischera a ilustracemi Josefa Palečka. Nahrávání probíhalo ve studiích Supraphonu.

Komentáře