SEVERÁČEK NA SLOVENSKU: DEN TŘETÍ | ČTVRTEK 7. ZÁŘÍ

Severáček07. 09. 2017

Po dnešním náročném dni ležím v posteli v našem hotelovém pokoji, notebook na klíně a chystám se psát pro vás další řádky o našem slovenském pobytu. Ráno se scházíme u Městského kulturního střediska, kde se dopoledne koná výchovný koncert pro děti z prvního a druhého stupně základních škol. S Evou přicházíme téměř poslední, zvolily jsme totiž od hotelu opačný směr a poté, co jsme zjistily, že „kaštiel“ opravdu není kostel (u toho jsme stály) nás až kolemjdoucí nasměrovala správně. Ale aspoň jsme poznaly z Humenného něco víc :-). Po setkání nastává klasická příprava na koncert – rozezpívání, zkouška na pódiu a protože koncert začíná až o půl jedenácté, tak stíháme i kafíčko (a naše severandy i dortíček) v místní kavárně. Koncert je vlastně přehlídkou žáků soukromé ZUŠ Múza, na úvod hraje big band, zpívá i náš hostitelský sbor Lienka. Jen my jako hosté máme trochu delší vystoupení, které zahajujeme lidovou v úpravě Milana Uherka. V publiku je odhadem tak tři sta dětí, nadšeně reagují a hodně tleskají, ale zpočátku je těžší se soustředit, protože místy hlučí i do hudby. To ale ustává, když zpíváme Když jsi v štěstí a zejména další píseň Zkouška na koncert má velký ohlas. Náš program složený ze šesti písní končíme zpívaným a tančeným Sing, sing, sing a pak již za velkého potlesku přenecháváme pódium dalším účinkujícím. Dnes budeme ještě dvakrát vystupovat, takže „rozjezd“ to byl pěkný.

Po obědě v místní školní jídelně si jdeme prohlédnout prostory zámku, vlastně „kaštiela“ a pak ještě navštívíme malebný skanzen. Zde si v dřevěném kostelíčku zasvěceném archandělu Michaelovi samozřejmě musíme zazpívat. Děti jdou poté krátce do rodin, aby si aspoň trochu odpočinuly. Opět se scházíme před pátou a společně jedeme do Kamenice nad Cirochou, kde se koná v kostele mše a pak koncert. Před mší bohužel mnoho času na zkoušku nemáme, tak aspoň vyzkoušíme to nejnutnější. Během mše zpíváme čtyři skladby z kúru. Je to tu velmi stísněné, soprány i alty stojí každý na jedné straně varhan a já jsem namáčknutá mezi varhany a zábradlí, o které se raději nemám opírat… Mše nebyla dlouhá a k mé radosti jsme vše (i když bez zkoušky) zvládli dobře. Koncert začal k našemu překvapení již před sedmou hodinou a my šli na řadu jako čtvrtí. Navzdory dost hroznému zvuku elektrického piana (a to Eva dělala, co mohla…) vyzněl náš program velmi pěkně. Hned v úvodu nám publikum mohutně zatleskalo po Kdy jsi v štěstí, velký úspěch měl také Great Spirit a samozřejmě závěrečné Pie Jesu. Pak jsme si sedli a poslouchali. Bylo to moc zajímavé, ať už to byl duet paní ředitelky s výbornou sopranistkou, cimbál s doprovodem piana nebo závěrečný smíšený a dětský sbor. Myslím, že publikum bylo krásným koncertem nadšeno.

Po koncertě si dáváme malé občerstvení a hlavně pak uháníme zpět do Humenného. Nevím, jak děti, ale my s Evou jsme zapadly do postelí a jen co dopíšu pár zbývajících řádků, věřte, že budu spát jak nemluvně :-). Tak přejeme dobrou noc i do Čech!

 

Komentáře