SEVERÁČEK VE FRANCII: DEN ČTVRTÝ | STŘEDA 30. KVĚTNA

Severáček29. 05. 2018

Hned v úvodu se omlouvám za delší odmlku, ale dny tu tak letí, že každý večer, respektive noc, padneme do postelí a usneme během pár minut. Takže jsem si raději přivstala ráno, abych vám podala zprávu o našem dalším dnu ve Francii. Ale teď už to vezmu pěkně popořádku.

Středa je asi nejnáročnější den zájezdu. Dopoledne se procházíme podél Loiry v městečku St. Dyé. Mají tu krásný goticko-renesanční kostel, kde samozřejmě zpíváme. Pán, který nám podával výklad o tomhle malebném městečku, je tak dojatý, že už s ním naše Jana domlouvá za dva roky koncert…

Během cesty zpět do Vineuil nám zbude hodina volna a tak necháváme dětem rozchod v místním nákupním centru. Můžete hádat, kam všechny nejprve zamířily – k stánku s bonbóny 🙂 Po výborném obědě ve školní jídelně sedáme do autobusu a míříme na  zámek Chambord, dějiště našeho prvního dnešního zpívání. Mám radost, že máme čas se rozezpívat i krátce zkoušet, některé francouzské písně dnes budeme zpívat úplně poprvé. Před třetí hodinou se již schází naše publikum a přesně v 15.00 hodin zní nádhernou akustikou chambordské kaple průzračný chorál Veni, creator spiritus. A pak to jde stejně báječně dál. Mám z dětí velkou radost, však jich je tu letos hodně těch, kteří s námi jedou poprvé či podruhé a zkušenosti v Koncertním sboru teprve sbírají. Publikum bylo výkonem Severáčku nadšené, nám se ani z pomyslného pódia nechtělo a tak jsme přidávali. Ale také jsme po vystoupení měli čas projít si zámek, pokochat se pohledem ze střechy na krásné zahrady a projít se po slavném Da Vinciho dvojitém schodišti.

Poté se vracíme zpět do Blois, do monumentální baziliky, kde máme dnes jeden z nejdůležitějších koncertů. Byla jsem ráda za možnost delší zkoušky, protože repertoár na dnešní večer je opravdu náročný. Zpíváme dvakrát po pětačtyřiceti minutách vesměs duchovní repertoár a to je vždy pro děti náročné – nejenom vše „uzpívat“, ale soustředit se a po celou dobu stát. Ze zkoušky jsem měla radost – v nádherné akustice zněly některé skladby opravdu mimořádně. Po zkoušce pak děti dostaly občerstvení, převlékli jsme se a krátce po půl deváté již začínal koncert. Nastoupili jsme s chorálem A na zemi upokojení a stáli jsme kolem dokola lidí, takže potlesk byl hned od začátku velmi vřelý. Nebudu se tu rozepisovat o všech skladbách, které jsme zpívali, ale musím říct, že děti ze sebe vydaly maximum. Měli jsme i spoustu sólistů, kteří zpívali poprvé, Ondra nás poprvé doprovázel v Máchově Hymnu na tympány a vše vyšlo skvěle. Na závěr koncertu nás publikum ocenilo opravdu dlouhým potleskem a tak jsme přidali Kočár v oblacích a to už jsem viděla, jak se tu a tam (i u našich dětí) lesknou slzy dojetí. Nakonec lidé vstali a až do té doby, než jsme všichni odešli, aplaudovali ve stoje. Tak myslím, že se nám to opravdu povedlo 🙂 Děti poté odjely se svými hostiteli domů a my s Evou a Andreou jsme ještě společně s našimi hostiteli poseděly u skleničky červeného vína a francouzských sýrů… Inu, je nám tu Francii opravdu dobře.

Komentáře