ZÁJEZD PLAMÍNKU DO ŠUMPERKA 23. – 25.10.2015
Plamínek se na konci října vydal na svůj první zájezd k Šumperskému dětskému sboru Motýli, se kterým nás pojí již dlouholeté přátelství. Zakladatel Severáčku pan Milan Uherek měl velmi blízký osobní vztah právě k tomuto sboru a jeho sbormistrovi panu Aloisovi Motýlovi. V současné době je uměleckým šéfem sboru jeho syn pan Tomáš Motýl. Našim hostiteli byly rodiny dětí z přípravných oddělení Barevné děti a Plameňáci.
V pátek 23. října jsme se s dětmi sešli již ráno, abychom ještě před odjezdem absolvovali krátkou zkoušku v ZUŠ, čekal nás večerní koncert, proto jsme se na něj chtěli důkladně připravit. Po zkoušce jsme se „nalodili“ do našeho zájezdového autobusu a vyrazili na cestu. Bylo krásné počasí, cesta probíhala příjemně, děti se těšily na nové kamarády. Zastavili jsme se také v Třebechovicích pod Orebem, kde jsme si mohli prohlédnout světoznámý Proboštův dřevěný betlém v nově zrekonstruovaném muzeu s krásnou expozicí a bohatým doprovodným programem. Po prohlídce betlému a nezbytném vykoupení zásob v místním informačním centru 🙂 jsme pokračovali do Šumperka, kde nás již očekával pan Tomáš Motýl. Následovala akustická zkouška na večerní koncert, který se konal v krásném prostoru barokní kaple klášterního kostela Zvěstování Panny Marie. V první půli koncertu vystoupily děti z přípravných oddělení Motýlů, moc rádi jsme si poslechli jejich zajímavý program, některé písničky jsme i znali. Naši Plamínci zpívali báječně, s velkou chutí a radostí a koncert se nám opravdu velmi vydařil, což ocenili také posluchači svým bouřlivým potleskem. Společné zpívání všech sborů písničky Kdybys měla má panenko bylo krásným zakončením společného koncertu, po něm následovalo rozdělení do hostitelských rodin, my dospělí jsme se přesunuli do nedalekého penzionu a všichni jsme si zajisté užívali zaslouženého odpočinku po tomto dlouhém a náročném dni plném nových zážitků.
V sobotu 24. října nás probudilo opět sluníčko a protože naše děti měly volný program v rodinách, my dospělí jsme se po snídani vydali procházkou Šumperkem až na jeho druhý konec, kde jsme měli společné setkání s rodinou sbormistryně přípravných oddělení paní Helenou Stojaníkovou. Výhled z jejich domu byl opravdu úchvatný a užili jsme si nejen skvělý oběd, ale také milé povídání s oběma sbormistry. Vyprávění by asi nebralo konce, ale my se museli přesunout zpět do centra města, kde jsme měli sraz na odpolední výlet. Vyjeli jsme autobusem kousek za Šumperk do vesničky Bludov, kde jsme se společně s rodinami našich hostitelů vydali od zámku na výšlap nahoru na rozhlednu Brusná (364 m.n.m.). Cesta nás vedla krásnou podzimní krajinou prozářenou sluncem a nahoře na rozhledně nás čekal nádherný panoramatický výhled do krajiny kolem Šumperka (ti, kteří měli opravdu bystrý zrak, dohlédli až na Praděd, který se v dálce blýskal jako stříbrná tečka na obzoru). To, na co se všechny děti těšily asi nejvíce, bylo samozřejmě pouštění draků 🙂 Vyřádili se ale i dospělci, zbylo nám i dost času na piknik pod rozhlednou a na závěr našeho výletu jsme se všichni vyfotografovali… Odpoledne uteklo jako voda a my se museli vydat na zpáteční cestu zpět do Šumperka. Sobotní večer strávily děti opět v rodinách a my dospělí jsme se sešli v “komínu“ – zkušebně Motýlů k závěrečnému posezení.
Nedělní ráno bylo krásné a zároveň trochu smutné, děti se jen nerady loučily se svými novými kamarády a jejich rodinami, uteklo to rychleji, než bychom si přáli. Na závěr nemohlo chybět ještě společné zpívání jako poděkování všem rodinám, které se o naše děti báječně staraly, a pak už nás čekala cesta domů do Liberce. Děti si nadšeně sdělovaly své zážitky a já věřím, že stejně jako my dospělí si zájezd opravdu užily, některé z nich poprvé – a jistě ne naposledy – okusily sborový život v novém prostředí, získaly spoustu nových zkušeností a jistě se také více poznaly mezi sebou. To je také jeden z nejdůležitějších aspektů v našem společném úsilí a já jsem moc ráda, že jsme první zájezd s Plamínkem perfektně zvládli. Velké poděkování patří naší hlídací mamince paní Patrákové, která nám velmi pomohla se vším, co bylo právě potřeba, dále celému výboru Kruhu přátel Severáčku, který pomáhal se zajištěním dopravy a přípravy zájezdu, ocenili jsme také profesionální služby dopravce pana Šimona a samozřejmě děkuji také Vám rodičům, že jste svým dětem umožnili, aby mohly zájezd absolvovat.
PS: V květnu k nám přijedou šumperští Motýli na „oplátku“, tak se na ně už teď moc těšíme a věřím, že jim připravíme neméně vřelé přijetí tak jako oni našim Plamínkům, kteří se u nich cítili doslova jako doma 🙂 
Radka Fryčová