Žurnál zájezdu Severáčku do Belgie, Lucemburska a Francie 26. 4. – 2.5. 2024, den třetí

Neděle 28. 4.

Po sobotním náročném programu nás dnes čeká téměř odpočinkový zájezdový program. Dopoledne je volné, děti si mohou přispat, někteří odjíždějí na nákup a procházku Neerpeltem, někteří si užívají klidu a pohody v kempu. Scházíme se na oběd, po něm odjíždíme do městečka Tongerlo na odpolední koncert. Počasí je krásné, kostel příjemně vytopený, jen se musíme všichni vejít před oltář (při dvaašedesáti zpívajících dětech to není úplně jednoduché…). Máme však bohaté zkušenosti z koncertů v letařovickém kostelíku a na Všeni a tak za chvilku už stojí všechny děti v úhledných řadách a rozeznívají svými krásnými hlasy chrámovou klenbu. Akustika je překrásná, škoda, že v takovém prostoru jsme nemohli zpívat na soutěži, zní to tu nádherně. Velmi milé a početné publikum si může vychutnat bohatý program od staré muziky přes Poulencovo Ave Maria až po blok lidových písní. Velký aplaus sklidila také povinná skladba starší kategorie En`s Avonds, kterou si posluchači s chutí zazpívali společně s našimi dětmi. Prvním přídavkem bylo Tancuj, tancuj a na úplný závěr zazněly tradiční Černé oči, kdy děti postupně odcházely z pódia a zpívaly ještě venku před kostelem. Byl to velmi krásný koncert, posluchači odcházeli nadšení, děti dostaly balíčky s dobrotami. Určitě bychom se sem rádi znovu vrátili při některé z našich dalších cest. Na večeři jsme odjeli zpátky do Neerpeltu a protože nám zbyl čas před večerním programem a hlavně jsme ještě neměli pravé belgické hranolky :-), vypravili jsme se do centra města, kde stejně jako před dvěma roky stojí stánek s těmi nejlepšími lahůdkami. Navzdory velmi dobré a vydatné večeři se tak děti „dotláskly“ nejen hranolkami, ale i vaflemi a churros  a vypadaly naprosto spokojeně (my dospělí jsme si dali zmrzlinu a byli jsme také moc spokojení :-)). Sešli jsme se opět u autobusů, kde jsme se, ač neradi museli rozloučit s naší skvělou průvodkyní Anneleen, která se o nás po celou dobu festivalu starala opravdu báječně. Zazpívali jsme jí Čí to husky na tej vodě a jako malé poděkování od nás dostala plecháček, CD a pozvánku k nám do Liberce. Starší děti pak pokračovaly se Silvií a Ilonkou (kterou jsem ve svém úvodním žurnálu zapomněla zmínit a moc se jí za to omlouvám, my už ji bereme jako součást severáčkovské sborové rodiny; je to naše zájezdová a letařovická maminka pro bolístky na těle i na duši) na závěrečný festivalový večer s balónky, rockovou kapelou, karaoke a další zábavou, kterou si moc užili. Mladší děti mezitím už pomalu začaly balit, zítra se vydáváme na cestu. Menší část míří domů do Liberce, čtyřicítka dětí pak do sladké Francie. Bon voyage všem a pozdravujte za nás Janičku Chevallier a ostatní milé přátele z Blois.

Z Belgie se loučí Radka Fryčová, krásné fotografie pro vás připravila Andrea Čančarová Houfková

Realizovaný projekt je podpořen z rozpočtu Libereckého kraje a za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.