Žurnál zájezdu Severáčku do Švýcarska a Holandska ve dnech 24. 4. – 3. 5. 2026

Den třetí – neděle 26. 4.

Přivítalo nás slunečné nedělní ráno a je tu další den našeho švýcarsko-nizozemského turné. Dnešní koncert se koná v malebném městečku Chiggiogna na úpatí hor, uprostřed něhož stojí unikátní kostel z 12. století s typickou břidlicovou střechou. Vyrazili jsme z Locarna společně s Calicantem dvěma autobusy. Před zkouškou pro nás připravili představitelé místního ženského sboru s více než šedesátiletou tradicí oběd v zázemí sportovního areálu. Po výborném jídle zbyl ještě chvíli čas a děti se v prostoru „ledové plochy“ vzájemně učily speciální „tmelící“ tance, při nichž se taneční dvojice stále střídají, nebo v případě naší oblíbené mazurky postupují vždy o jedno místo vlevo. Děti se opravdu skvěle bavily (hudební doprovod si samozřejmě obstaraly vlastním zpěvem) a v této přátelské atmosféře jsme se přesunuli do kostela. Zde bylo již vše připravené, včetně pana zvukaře, který bude celý koncert nahrávat pro švýcarský rozhlas. Skvělou akustikou nevšedního prostoru se linou nádherné tóny Bieblova Ave Maria, oba severáčkovské sbory se dokonale doplňují a pokud zavřete oči, můžete si představit, že takhle nějak znějí kůry andělské.

Oproti sobotnímu koncertu zařazujeme také Veniki, úvodní A na zemi upokojení, Když jsi v štěstí a protože prostor před oltářem – mimochodem velmi vzácným pozlaceným triptychem – je opravdu skromný, místo trojlístku moravských lidových písní v úpravě pana Uherka zařazujeme neméně působivé Teče voda, teče s krásným sólem Vivči a komora kromě poetického Myslivečkova Notturna bravurně předvedla i lidovou v úpravě Eugena Suchoně Bodaj by vás.

Závěr koncertu patřil opět Bohemian Rhapsody a Les Champs Elysées. Naše děti sklidily opět veliké ovace ve stoje, na závěr zazněla společně s našimi přáteli píseň s názvem This song dvorního skladatele Calicantu Iva Antogniniho a Černé oči, které jsou mimochodem geniálním a přitom velmi jednoduchým způsobem, jak dostat bezmála devadesát účinkujících z minimalistického prostoru před oltářem uličkou mezi posluchači ven z kostela v rekordním čase (podle počtu dětí můžete využít až šest tématických slok, jedná se tedy o píseň evakuační, podobně jako znalci díla českého velikána Járy Cimrmana hojně využívaný „vichr z hor“).

Po koncertu jsme se vydali zpátky do Locarna a děti se odebraly do svých hostitelských rodin užít si poslední společný večer. My dospělí jsme byli pozváni na večeři k paní Silvaně a během skvostného jídla jsme si ještě dlouho povídali, jaké to máme skvělé děti!

Buona serata anche a Liberec!

Za Severáček Radka Fryčová a Silvie Langrová.