Přečtete si další díl vyprávění o severáčkovském pobytu ve Francii – aktualizováno.

Den osmý – pátek 13. června 2014

Už od samého rána bylo cítit ve vzduchu takové to předkoncertové chvění, i v rodině, kde bydlíme já s Evou Dvořákovou náš hostitel – nedávno zvolený starosta Vineuil – probíral se svou ženou etiketu, tedy jak správně oslovit paní velvyslankyni a koho jí má představit jako prvního… Také u autobusu už bylo rušno jako v úle, děti měly za úkol u svých rodin zkontrolovat a hlavně vyžehlit kroje, abychom večer nejenom krásně zpívali, ale také u toho krásně vypadali J Zvolili jsme pro dnešní dopoledne jen velmi nenáročný program, aby nám zbylo dost energie na koncert a navštívili jsme tedy nedaleké Blois. Příjemnou procházkou jsme došli na náměstí před zámkem (na jeho průčelí je známá jezdecká socha – kůň vykračuje stejnou přední i zadní nohou!), viděli jsme také draky, kteří každou půlhodinu „straší“ z oken naproti v domě kouzel (něco jako malý dračí orloj), cestou zpět jsme se zastavili v menším kostelíku svatého Vincenta, kde jsme si zazpívali La Tortorellu a kánon A na zemi upokojení. Jeli jsme pak autobusem do velkého parku ve Vineuil, kde jsme měli připravený obědový piknik. Děti si s sebou vzaly deky a polštářky z autobusu a nechali jsme je hodně odpočnout – takový letařovický „polední klid“ ve Francii J Mnohé děti ve stínu pod rozložitými stromy opravdu usnuly (a zdaleka nejen ty nejmladší)… Zkoušku v kostele jsme si nechali na odpoledne, aby bylo dost času na převlékání a česání před koncertem… Vyzkoušeli jsme si akustiku, postavení nástrojů a hlavně celé Lecons – skladbu soudobého autora Marcela Dortorta, která bude mít v našem provedení premiéru. Měla jsme radost, že naše šikovné děti nezapomněly nic z toho, co jsme ještě v Liberci nazkoušeli a že nám celá skladba jak se říká „pěkně šlape“. Po zkoušce jsme měli ještě čas na podvečerní piknik opět v parku a po šesté hodině už jsme se přesunuli do sálu, kde jsme měli veškeré zázemí. Musím velmi pochválit všechny děti, protože si vzaly k srdci moje apelování na hezké učesání, odlakované nehty a podobně a opravdu jim to moc slušelo. Těm nejstarším (Pája, Adélky, Lucka a další) pak patří ještě speciální dík za zašněrování paní sbormistryně do korzetu k velkým večerním šatům 🙂 Autobus nás pak odvezl přímo ke kostelu, kde se pomalu scházelo početné publikum tohoto výjimečného koncertu…

Tolik vyprávění Radky Fryčové. Podle večerního telefonátu se nejdůležitější koncert v kostele ve Vineuil povedl skvěle, obecenstvo odměnilo naše děti dlouhotrvajícím potleskem vestoje a pana skladatele Dortorta, jemuž Severáček premiéroval skladbu Lecons, byl dojat k slzám. Posíláme velké gratulace do Francie za výbornou reprezentaci celého Severáčku, Liberce i české sborové školy…

Silvie Pálková