Odměnou za náročnou noc nám byl ranní východ slunce na moři – viděli jsme řecké pobřeží a o to více se těšili na pevninu. Jinak by se ale dalo říci, že jsme po tom nočním putování utahaní jak řecký bankomat po víkendu…

A konečně připlouváme do přístavu Igoumenitsa a do Prevezy nám už zbývá jen slabá hodinka a půl cesty autobusem. Měli jsme trochu problém najít náš hotýlek s názvem Villa Papp, až pro nás nakonec přijel místní mladík na motorce a zavedl nás na místo vzdálené asi 12 km od Prevezy, zcela schované jakémukoli ruchu, ale o to malebnější. Jsme ubytovaní ve dvou budovách, u té hlavní máme k dispozici bazén s mořskou vodou, druhá rezidence se nachází v záplavě hortenzií a růží asi dvěstě metrů po cestě, kterou jsme okamžitě překřtili na „Uherkovku“ (ostatně asociací s letním soustředěním Severáčku v Letařovicích máme mnoho…). Uléháme k odpočinku, v hotelu nám uchystali výborné bagety a navečer společně se třemi studenty, kteří jsou zde našimi festivalovými průvodci, jedeme poprvé do Prevezy. Zde jsme si domluvili hodinovou zkoušku v sále místního sboru Armonia. Mám velkou radost, že už po prvních tónech zjišťuji, že děti jsou opravdu ve formě, případná únava z minulých dní není vůbec znát a naopak sbor zní svěže, zvukově barevně a vyrovnaně. Tak jen, aby to vydrželo, na soutěž jsme natěšení všichni abojovat chceme jako lvi 🙂 …

Po zkoušce se jdeme projít po přístavu a starém městě, uděláme si pár společných fotek (vzhledem ke špatnému připojení jich zde bohužel mohu zveřejnit jen pár pro ilustraci) a poté se vracíme zpět do hotelu na večeři. Další z předností našeho dočasného domova je blízkost moře a tak po výborných těstovinách a melounu jako sladké tečce se jdeme projít na pláž, která má v zapadajícím slunci magickou atmosféru. Okamžitě domlouváme ranní K.R.O. (pro ty, kdo neznají letařovickou hantýrku, je to KLUB RANNÍCH OTUŽILCŮ, který na soustředění kdysi založila paní Uherková a který má i přes mnohdy mrazivou teplotu Mohelky stále své příznivce). Tak posíláme dobrou noc i do Čech…

Silvie Pálková