Když píšu tahle řádky, vlastně jsme na zájezdu již třetí den, je neděle brzy ráno, ale vezmu to raději hezky popořádku. Na v pořadí druhý zájezd letošní jubilejní šedesáté sezony jsme vyrazili již v pátek večer, sešli jsme se před naší ZUŠkou o půl desáté. V deset jsme již mávali rodičům a všem přátelům, kteří se přišli rozloučit a popřát nám, ať v té Itálii na soutěži „zlomíme vaz“. Však to nebude jen tak ledajaký zájezd – opět po dvou letech jedeme reprezentovat Severáček a naše město na velké mezinárodní soutěži, a to hned ve třech kategoriích. Naposledy v řecké Preveze jsme byli maximálně úspěšní, tak jsme zvědaví, jak to zvládneme letos. V kategorii dětských sborů bude s námi soutěžit mnoho mladších dětí, které ještě nemají se soutěžemi zkušenosti, ale věřím, že starší, „ostřílení“ jim pomohou.

V autobuse jsme strávili noc a před jedenáctou přijíždíme k jezeru Garda, nejprve do hotelu v blízkém městečku Arco a poté do Riva del Garda, kde sídlí festivalový výbor. Vše je připravené, dostáváme potřebné informace, brožurky, visačky, mapky a jánevímcoještě a pak si dáváme piknik v parku, což jsou mimochodem poslední klidné chvíle toho odpoledne. Pak už vše běží „jako na drátkách“ – vracíme se zpět do Arca, abychom se ubytovali a převlékli do nových fialových triček, pak do Rivy na průvod městem, opět do Arca na večeři a do Rivy na úvodní koncert festivalu. Průvod přes městečko Riva del Garda byl krásným úvodem k festivalu a milé bylo i setkání s dalšími dvěma českými sbory – rokycanskou Harmonií a chebskými Kopretinami. Dlouhý barevný had pětadvaceti sborů ze sedmnácti zemí světa se vinul malebnými uličkami Rivy, aby nakonec skončil na náměstí pozdravem od organizátorů a společným zpěvem. Večeře v hotelu byla výborná, ale viděla jsem, jak jsou naše děti unavené a opravdu si potřebují „zalézt do pelíšku“ a před zítřejší soutěží odpočívat, a tak jsme jim k jejich velké radosti dali dobrou noc a s Evou jsme se vydaly na úvodní recepci s organizátory a porotou a poté na zahajovací koncert. Ten se konal v obrovském sále, resp. kostele, kde budeme soutěžit a zpívali na něm mj. naprosto vynikající Finové a Litevci (s oběma soutěžíme ve folklorní kategorii). S Evou jsme ale byly na konci koncertu již opravdu „mrtvé“, a tak jsem byla moc ráda, že naši Severáčci již po té dlouhé cestě a spoustě nových zážitků spí…

PS: Kvůli špatnému připojení se bohužel nedaří poslat fotky, pokusíme se na tom pracovat… 🙂