Tak je to tady – je krátce po 14. hodině odpoledne a my se právě vydáváme vstříc dalšímu velkému severáčkovskému dobrodružství.

Samozřejmě jsme se nezapomněli rozloučit s našimi blízkými, proběhla nezbytná „pasová a celní“ kontrola a po ní jsme se nalodili (neb některé kufry opravdu připomínají lodní zavazadla na zaoceánskou plavbu) do autobusu. Počasí se po ranním vichru a dešti překvapivě zlepšilo a tak už po cestě do Prahy nám krásně svítí sluníčko.

Nálada na palubě je skvělá, na letiště přijíždíme bez zpoždění, máme tedy dost času si rozdat krásná tmavě růžová a bílá trička spolu s taškami, kde máme kromě nápisů v korejštině i mapku této krásné, exotické země. Let do Istanbulu i přestup do druhého letadla proběhl hladce, Turkysh airlines, se kterými letos do i z Koreje letíme, mají velmi kvalitní servis a tak jsme ani během dlouhého letu do Soulu rozhodně nestrádali. Kdo zrovna nespal, mohl sledovat filmy, poslouchat hudbu, hrát hry nebo díky kamerám umístěným na spodní straně a vpředu letadla pozorovat horizont a krajinu pod námi.

Po rozednění už bylo pod mraky pěkně vidět – třeba Kaspické moře, které je vlastně jezero, kousek pouště Gobi, okrajové části ohromného Pekingu…Těsně před přistáním nás překvapil nádherný západ!!! slunce, který vykouzlil na laguně s mnoha ostrůvky doslova kouzelnou scenérii.

Na velkém moderním letišti Incheon jsme si počkali na kufry, mezitím díky poměrně stabilní síti wifi poslali domů dobré zprávy o šťastném přistání a za poslední pasovou kontrolou už nás čekalo úžasně srdečné přivítání s naším milým panem Changem, který se nás dle jeho slov už nemohl dočkat a pamatoval si jména všech děvčat, která zde před dvěma roky byla.

Po přivítání jsme se spolu s kufry naskládali do posledního dopravního prostředku, který dnes využijeme a to je autobus, který nás odveze bezmála 450 km jižně od Soulu do druhého největšího korejského města Busan, kde budeme ubytováni první dva dny zájezdu.

Po cestě nás potěšila zastávka na teplou večeři, mohli jsme si vybrat z tradičního korejského bufetu, dle mého odhadu vyhrálo menu Udon se zeleninou a krevetami. Do hotelu Brown-dot jsme dorazili až kolem půlnoci, bleskurychle se ubytovali v útulných pokojích se všemi vymoženostmi a po náročném dni plném cestování jsme usnuli ve vteřině…

Dobrou noc za sedm hodin i Vám 🙂

Z Koreje Radka Fryčová, fotografie Ondra Pálka

---

Sledujte naše korejské turné také na Instagramu a Facebooku!

Vše pod hashtagem #SeveracekInSouthKorea2018.