Asi nikomu se dnes nechtělo vstávat, ale společné hotelové snídaně bývají vítaným osvěžením, zejména když etikety všech připravených pochutin jsou pouze v korejštině a vy třeba zjistíte, že existuje rýžový čaj – přesně ten jste si právě zalili horkou vodou.

Náš hostitel a hlavní organizátor pan Chang a jeho pomocník Han se bavili spolu s námi a neúnavně a s úsměvem vysvětlovali stále dokola, co je co. Povedlo se, všichni se nasnídali dosyta a autobus s námi zamířil do místa našeho prvního koncertu – Busanského mezinárodního finančního centra (BIFC), kde následovala zkouška a od 12 hodin i koncert.

Pověstná korejská dochvilnost opět nezklamala a úderem poledne už bylo publikum vzorně na svých místech. Program ve folklórních krojích vyšel moc hezky, Markéta s Honzou si zazpívali Ej lásko, líbil se Smetana i Dvořák, zaujaly francouzské písně z filmu Slavíci v kleci. Máme také jednu novinku – během koncertu se prostřídá tzv. velká a malá komora, takže můžeme bez přestávky navázat na populární program v druhé půli koncertu.

Děvčata i kluci byli hned napoprvé moc šikovní a rychlí, stihli se během jediné písničky převléct z folklórních krojů do triček a černých sukní/kalhot, tak si to asi necháme patentovat (teď tu byl, pane Cimrmane…). Tmavě růžová trička zářila společně s černými klobouky a vše vyvrcholilo skladbou Puttin on the Ritz, ke které nám naše milá kolegyně ze ZUŠ a skvělá tanečnice Marika Hanousková, vymyslela skvělou choreografii.  Vřelé ovace a společné fotografování s diváky po koncertu nás velmi mile potěšilo, navíc jako dárek od BIFC pak každý dostal výkonnou a plně nabitou powerbanku.

Oběd jsme měli jako piknik uprostřed komplexu a aby nám lépe vytrávilo, svezl nás autobus na druhý konec města do edukačního centra, tam bude dnešní druhý koncert. Výhodou je, že vše máme nazkoušené z dopoledne a tak stačí pár pódiových úprav a můžeme začít.

Sál je za chvilku téměř plný a začínají ho rozeznívat první tóny z oblíbené „Prodanky“. Publikum je velmi pozorné, mnohdy až fascinovaně sleduje třicítku našich dětí, s jakou lehkostí a precizností zpívá svůj repertoár. Pomyslnou třešničku na dortu vyhrává Honza, kdy mu během sóla v korejské písni Barami diváci aplaudují hlasitých zamručením doslova po každých pár taktech…

To by zcela jistě na jeden jediný den stačilo, my se však přesouváme do uliček pulzující noční metropole, abychom si v místní rodinné restauraci dopřáli všemožných lahůdek včetně opečeného masa na grilu. Pro ty nejodvážnější nechybělo ani kim-či, velmi ostré, naložené zelí. Ač se to zdá nemožné, stihli jsme na úplný závěr dnešního dne společnou zkoušku s dětským sborem z Gimhae a rozdělení do korejských rodin – oproti itineráři malá změna, ale všechny děti se moc těšily, tak věříme, že si společně užijí zasloužené zítřejší volné dopoledne.

Mějte se krásně, zdravíme do Čech.

Z Koreje Radka Fryčová, fotografie Ivan Pergler a Ondra Pálka

---

Sledujte naše korejské turné také na Instagramu a Facebooku!

Vše pod hashtagem #SeveracekInSouthKorea2018.