Naposledy jsme se s vámi loučili na pražském Letišti Václava Havla. Plni očekávání jsme se vydali vstříc obrovskému Airbusu A 380. Některé děti letěly vůbec poprvé, velký zážitek si ale odnesli úplně všichni. Takový luxus v podobě služeb a vybavenosti letadla totiž většina z nás nikdy předtím neviděla. Od začátku nás upoutaly velké obrazovky na našich sedadlech a široká nabídka filmů, hudby a her, takže než se letadlo vůbec odlepilo od země, většina z nás už byla naplno pohlcena touto interaktivní zábavou. Hlavním filmovým hitem byla novinka Hledá se Dory, podle hrubých odhadů tento animovaný film sledovalo až čtrnáct našich dětí a Anet. Ti ostatní třímali v ruce ovladač a zejména z Káji K. byl během chvíle téměř profesionální jezdec rallye.

První část letu, tedy z Prahy do Dubaje, všem neskutečně rychle utekla a o půlnoci dubajského času už jsme mohli z výšky obdivovat nádhernou světelnou podívanou, jakou noční Dubaj skýtá. Na letišti bylo všechno tak obrovské, jak jsme si představovali, všude plno luxusních obchodů s parfémy, čokoládami a dárkovými předměty a mnoho dalšího. Na nás už ale přeci jen padla velká únava a po chvíli, kdy jsme zjistili, že letiště je i v noci tak přeplněné lidmi, že si není kam sednout, jsme si v duchu představovali pohodlí vlastní postele. Vše nám nahradil zážitek z jízdy letištním metrem a ve čtyři hodiny dubajského času už jsme byli opět připravení u obrazovek našich sedadel. Ti, kteří to ještě nestihli, dokoukávali Dory, zbytek zkoušel usnout. Všichni se dostali do zvláštního polospánku, ve kterém absolvovali i snídani a oběd a za chvíli už jsme přistávali v Soulu.

Tou dobou jsme byli téměř čtyřiadvacet hodin na cestě a rozhodně jsme neměli náladu na puntičkářské korejské úředníky, kteří nás donutili vyplnit několik formulářů, měřili nám teplotu a podrobovali kontrole naše kufry. Všechno jsme zvládli a v letištní hale už na nás netrpělivě čekal vždy usměvavý pan Un-ik Chang. Teď je jedna hodina v noci korejského času a my konečně jdeme spát. Moc se těšíme na to, co nás všechno čeká, již zítra se poprvé předvedeme korejskému publiku. Tak nám držte palce, dobrou noc.