Včerejší nádherný den měl pokračování i dnes, ráno jsme jednoduše navázali tam, kde se večer končilo. Přesto, že spaní na tvrdé zemi kdekoho děsilo, nakonec se všichni vyspali dorůžova. V pokračující přátelské atmosféře jsme posnídali tradičním způsobem, tedy vsedě u malých stolků, ze kterých jsme s chutí hůlkami ujídali korejské dobroty. A aby byl zážitek kompletní, po snídani nám jeden z místních zazpíval a na bicí zahrál korejskou národní píseň Hollo Arirang. Opravdu se nám nechtělo pryč, ale naštěstí se zbytek dne nesl ve stejném duchu, jako včerejšek.

Odpoledne nás totiž čekala výprava hlouběji do hor, kde se již po třináct staletí nalézá buddhistický a jogínský komplex Ssanggye. Pokud byla včera řeč o nalézání duševní rovnováhy a klidu, dnes jsme tuto cestu dovršili. Stoupali jsme od jednoho překrásně malovaného chrámu k druhému, až jsme stanuli na vrcholu celého komplexu, odkud byl dechberoucí výhled na všechny ty vyklenuté střechy a okolní hory, porostlé bambusy nebo stromy čajovníku. Komplex je stále fungující, takže bylo možno ve spleti domků, schodišť a soch zahlédnout také buddhistické mnichy. Škoda jen, že nebylo více času a nemohli jsme se vydat po stopách mnichů nahoru do hor, stezkami, které tam za ta staletí vyšlapali.

Bylo to opět magické odpoledne, zejména pro toho, kdo měl to štěstí a komplex chrámů procházel s Áďou L., která o buddhismu zasvěceně vyprávěla. Ostatní si mohli její perfektní výklad vyslechnout alespoň v autobuse a proto je Áďa jasnou hvězdou dne.

Odpolední dobrá nálada se tak jako včera přenesla i do večerního koncertu, tentokráte ale ještě o poznání více. V průběhu koncertu bylo čím dál více cítit, že právě tohle vystoupení zase vytvoří ono spojení mezi zpěváky a diváky, které vždy posune celý na koncert na vyšší úroveň. Děti se snažily, zpívaly skvěle a odměnou jim byl nadšený potlesk po každé skladbě. A aby těch emocí nebylo v poslední době málo, na samý závěr koncertu se dnes poprvé v Koreji přidával „náš“ Kočár v oblacích. Ten dojal všechny přítomné severáky, diváci zase byli dojati z provedení jejich národních písní a v této pokojné, vřelé a přátelské atmosféře jsme se odebrali na nový hotel. O něm se dozvíte více zase zítra.

Očekávaný dodatek, nesmíme samozřejmě zapomenout na Vítkovy pocity. Dnes se dle svých slov cítil vskutku Vítečně.