Byl pátek 3. července a my jsme se probudili do chladného únorového rána. Jako každé ráno probíhalo běhání, rozcvička a KRO (Klub ranních otužilců). Na ranním nástupu se vyhlásily výsledky včerejší hry a vedoucí nám vysvětlili dnešní minihru. Jelikož v únoru jsou Hromnice a na Hromnice je o hodinu více, tak jsme měli za úkol sledovat špatně načasovaná hlášení vedoucích. Když bylo vše vysvětleno, šli jsme do Mlýna na snídani. Byla vynikající rybičková pomazánka. Následovala klasická zkouška s přestávkou na svačinu. Po skončení zkoušky jsme si zazpívali ještě pár písniček s kytarou a už byl oběd. Paní kuchařky nám uvařily vývar s nudličkami a segedínský guláš. Vše bylo výtečné. Když jsme všechno snědli, uchýlili jsme se k polednímu klidu do tábora. Chvilku jsme odpočívali a byl nástup. Jedna z našich milovaných myček Jiřinka měla narozeniny, tudíž dostala čokoládu, sundala si boty a letěla do Mohelky. Následně vedoucí vyhlásili tématickou valentýnskou hru a šlo se do lesíka za kostelík. Nebudeme vám lhát, výšlap byl náročný. V lese na paloučku byla rozmístěna srdíčka různých barev a úkol oddílu byl sebrat co nejvíce lásky (srdíček) své barvy. Hru nám na chvilku přerušilo vosí hnízdo, které se nacházelo u stanoviště 4. oddílu. Tato nešťastná událost nám připomněla 5 let starou situaci, kdy byl také 4. oddíl napaden rozzuřenými vosami. Naštěstí útok nebyl tak velký a hnízdo bylo včas zajištěno. Zbytek hry probíhal v pořádku. K odpolední svačině jsme dostali chutný koblížek s marmeládou. Následovala odpolední zkouška, kde se zkoušelo s komorou a na operu Jakobín s mladšími dětmi. Po zkoušce byla jako vždy výborná večeře, a to bramboračka. Večer byl zakončen valentýnskými přáníčky, která udělala spoustě lidem radost. Všichni si četli své valentýnky a celý tábor se ukládal k spánku.