Čtěte nejnovější díl žurnálu, který pro vás přímo z Francie píše Radka Fryčová a podívejte se též na galerii fotografií z Paříže.

Den čtvrtý – pondělí 9. června

Po noční bouřce jsme se probudili do svěžího slunečného rána a po vydatné snídani ve „formuli“ jsme vyrazili směrem k Paříži… Protože byl odjezd poměrně brzy a v některých částech hotelu bylo přes noc rušněji, nechali jsme děti ještě trochu dospat, aby měly dost energie na tento výjimečný den. Cesta ubíhala velmi pohodově, trochu nás sice vystrašila náhlá změna počasí – nebe zatažené do černa a hustý déšť však naštěstí netrvaly dlouho a když jsme se blížili k cíli, prosvítala nad obzorem opět modrá obloha. Díky skvělému času nás pan řidič Janda ještě provezl těmi nejznámějšími místy v centru Paříže a doslova celý autobus vydechl nadšením, jakmile se nad špičkami stromů objevila světoznámá a našimi dětmi nejvíce očekávaná „Ajfelovka“ :-). Měli jsme domluvenou opět výjimečnou možnost zaparkovat před ambasádou České republiky, která je v její bezprostřední blízkosti. Paní Lucie Marešová, která nás již očekávala, nás velmi mile přivítala na půdě velvyslanectví a po krátké prohlídce s výkladem jsme vystoupali na terasu budovy, odkud je jedinečný výhled právě na La tour Eiffel. Focení samozřejmě nebralo konce, opravdu skvěle se vyjímala naše zájezdová trička na pozadí azurově modrého nebe a konstrukce věže… Na závěr této velmi milé návštěvy jsme jako poděkování paní Marešové, která byla opravdu velice vstřícná, zazpívali tři písně v největším ze sálů celé ambasády a musím říci, že jsme ji dojali až k slzám… Popřála nám mnoho úspěchů a krásný pobyt ve Francii a přislíbila účast naší velvyslankyně Marie Chatard na pátečním slavnostním koncertu ve Vineuil.

Tím skončil náš oficiální program a pak už jsme měli volný čas na prohlídku centra Paříže, známých míst, architektonických památek a také na plavbu zastávkovou lodí – tzv. „Batobusem“, která nás v opět horkém skoro tropickém počasí provezla od Eiffelovy věže k Notre Dame, tady jsme měli asi hodinovou pauzu na rozchod a pak jsme s ní pokračovali kolem celého ostrova a zpátky k věži. Byla to myslím opravdu ta nejlepší možnost, jak dětem ukázat co nejvíce z Paříže a přitom nezůstat „trčet“ ve frontách, které v tomto období neberou konce… Ruch města, parky, malé obchůdky, pestrá směsice turistů… to vše patří k tomuto výjimečnému místu a naše děti si to užily stejně jako my dospělí.

Příjezd do Vineuil jsme zvládli podle plánu a bylo to opravdu velmi krásné a vřelé přivítání s naším francouzským „Kruhem přátel Severáčku“, především paní Janou Chevallier a dalšími jejími přáteli, kteří pro Severáček tak jako již mnohokrát, připravili celý pobyt ve Francii. Rozdělení do rodin také proběhlo velmi hezky, mnohé děti si pamatovaly „své“ francouzské rodiny z minulého zájezdu a tak se s nimi opět mohly setkat, pro některé mladší děti to bylo první setkání s tradičním přivítacím polibkem na obě tváře, ale všichni to zvládli na jedničku. Po malém občerstvení jsme domluvili pár organizačních záležitostí a pak už jsme děti poslali hlavně odpočinout do svých nových domovů… Dobrou noc do Čech 🙂