A je tu opět pravidelná dávka vašeho oblíbeného korejského žurnálu. Určitě už jste všichni hořeli zvědavostí, jak se vyvíjí souboj o první příčku v bus kvízu a jak se dnes cítil Vítek. Lze to shrnout jednou větou. Kvíz jsme dnes bohužel nestihli a tak se Vítek určitě cítí spokojeně, protože se se svým týmem i nadále vyhřívá na děleném prvním místě.

Dnešní den byl ryze koncertní záležitostí, zpívali jsme při dvou ranních mších v kostele Dream Church v Gunsanu a tamtéž se večer konal velký dvouhodinový koncert, kde se přezpíval celý zájezdový repertoár. Samotný kostel určitě stojí za zmínku. Budova tohoto protestantského kostela totiž v žádném případě neodrážela naše představy o sakrálních stavbách. Jednalo se o ryze moderní zařízení, které z venku připomínalo kostel jen velkým neonovým křížem na střeše a uvnitř bylo vybavené např. velkým projekčním plátnem nad kazatelnou. Stejně nezvyklá byla pro nás i samotná mše, při které hrála místní kapela, lidé uvolněně zpívali, tleskali a mnozí i tančili.

Jako čisté zjevení pak na přeplněný sál zapůsobil kánon A na zemi upokojení, který do místa vnesl trochu evropského křesťanství. Byl to magický zážitek, všichni v sále seděli jako přikovaní, bedlivě naslouchali a uznale tleskali. Poté jsme ale přeci jen přeladili zpět na jejich vlnu a zazpívali hit O Happy Day, který všechny v sále obrovsky strhl, a opět se tleskalo, luskalo, tančilo a nadšeně aplaudovalo. Vše si ostatně můžete ověřit na našem facebooku, kde záznam této pecky naleznete. Na mši dále ještě znovu zahrála místní kapela, a jelikož se na obřím projekčním plátně objevila notová partitura, spontánně jsme se přidali k prozpěvujícímu sálu. Korejci obecně po celou dobu hýří dobrou náladou, jsou zdvořilí, milí, usměvaví a navíc obrovsky vděční, že jsme vážili tak dalekou cestu. A my jim všechno splácíme vlastními úsměvy a především zpěvem.

A to rovnou v dvouhodinových dávkách. Večerní koncert byl prozatím absolutním vrcholem turné. Celý předlouhý program se povedl, v sále se vytvořilo výjimečné spojení mezi zpěváky a diváky a dobrá nálada byla přímo nakažlivá. Přesně kvůli takovým chvílím se zájezdy vůbec uskutečňují. Mimochodem, dnes byla hlavní hvězdou Anička F., která všechny dojala svým sólem v Brahmsově Ukolébavce. Velké uznání zaslouží také naše skvělá Eva Dvořáková, která s lehkostí sobě vlastní zvládla doprovodit celý náročný program, přestože byla pořadateli doslova upoz(a)děna.

Zaslouženou odměnou byla večeře v podobě švédských stolů, kdy jsme mohli jíst až k prasknutí všechny dobroty z korejské kuchyně. K jednomu prasknutí málem opravdu došlo, ale včasný zásah naší zdravotnice Ilonky, která dotyčnému poradila povolit si pásek, vše naštěstí zažehnal. Bylo to obžerství nejhrubšího zrna a tak je třeba přehodnotit předešlý text, možná spíše kvůli těmto chvílím Severáček zájezdy tak miluje.

Aby bylo zpravodajství kompletní, je na místě upravit informaci o počtu lidí, sledujících v letadle animák Hledá se Dory. Bylo to přibližně čtrnáct dětí, Anet, Ilonka a také Silva. Pro dnešek se loučíme informací, že jsme objevili ztracený klavír pana Changa, na který zamlada hrával. Důkaz najdete v naší fotogalerii.