Jiřina a Milan Uherkovi, zakladatelé Severáčku
Manželé Jiřina Uherková, roz. Nyklová (1930-1989) a Milan Uherek (1925-2012) založili liberecký dětský sbor Severáček na podzim roku 1958. Navázali tak na předchozí tříleté působení sboru Radost, který založila Jiřina Uherková při ZŠ v Orlí ulici v Liberci. Když v roce 1958 Radost zvítězila v celostátní soutěži školních sborů, rozhodli se manželé Uherkovi založit sbor celoměstský. Nově vzniklé těleso získalo útočiště v Okresním domě pionýrů a mládeže v Liberci a jméno Severáček mu na základě ankety vybraly samy děti.
Záhy se sbor, rozrostlý o přípravná oddělení, stal jedním z nejlepších dětských sborů tehdejšího Československa. Pravidelně se účastnil domácích i zahraničních soutěží, koncertoval na stovkách míst v Liberci, severních Čechách i po celé republice, spolupracoval s předními hudebními tělesy i umělci, nahrával dlouhohrající desky. Sbor byl vždy obdivován pro svou muzikálnost, krásu vokálního projevu, výběr a interpretaci širokého repertoáru, ale především pro dětskou spontaneitu a hudební výraz. Za čtyři desetiletí sbormistrovské práce Jiřiny a Milana Uherkových získal Severáček více než třicet prvenství na domácích i světových soutěžích. Navštívil 23 států na třech světadílech, natočil desítky hodin hudby. Oba manželé též často pomáhali dalším dětským sborům v Čechách i v zahraničí, zasedali v porotách soutěží a pracovali jako lektoři.
Po úmrtí Jiřiny Uherkové v listopadu 1989 pokračoval Milan Uherek ve vedení Severáčku s mladými spolupracovníky, sbormistrem Lukášem Černým a klavíristou Vilémem Valkounem. V roce 1997 předal pomyslné otěže Severáčku do rukou manželů Silvie a Petra Pálkových, ve sboru nadále působil jako umělecký poradce až do své smrti v srpnu 2012.
Vliv manželů Uherkových na generace dětí byl obrovský. Kromě systematicky budované hlasové výchovy a hudební průpravy je třeba zdůraznit jejich vliv na estetické cítění dětí i na jejich celkovou mravní výchovu, o to náročnější, že oba manželé měli pro své morální hodnoty problémy s komunistickým režimem. Díky létům prožitým v Severáčku se z desítek absolventů stali učitelé hudební výchovy, profesionální hudebníci a pěvci působící na našich i zahraničních operních scénách, či celoživotní nadšenci pro sborové zpívání a členové mnoha amatérských pěveckých sborů či hudebních skupin. Na své sborové „rodiče“ s láskou vzpomínají stovky zpěváků, kteří Severáčkem za léta jeho existence prošli.